Využití behaviorismu v hipoterapii
Výcvik koně:Pro koně začátečníka rozvrhneme práci – přípravu a teprve po čase zvážíme zařazení do hipoterapie. Nadanému, učenlivému koni bude stačit čtvrtrok, jinému rok k tomu, aby začal pracovat s pacienty s vadným držením těla, se scoliosou, s lehkou mozkovou disfunkcí… Tito všichni jsou téměř zdraví, jejich handicap na nich na první pohled nepoznáte. Zdůvodnění je jednoduché: Kůň terapeut musí získat zkušenosti, bez nich nelze pracovat v odborné hipoterapii. Naučí se spolehlivě, přesně přistupovat k rampě, trpělivě stát, na povel vodiče – cvičitele půjde krátkým, středním a prodlouženým krokem. Bude umět chodit rovně, naučí se nést dva jezdce pro asistovaný sed. Bez problémů nakluše a zůstane v sebraném pravidelném klusu, změní směr, v dobrém ohnutí provede kruh, případně kruhy změní. Naučí se rozeznávat, kdy pracuje pod zdravým jezdcem /a může být veselý/ a kdy pod postiženým /a bude velmi opatrný /. K tomu přidáme nácvik netečnosti k různým rušivým vlivům. Potřebujeme, aby si dítě na koni mohlo sundat bundu, potřebujeme si házet míčem, potřebujeme pracovat s padákem, děti hází míče do barelu, podávají si různé předměty. Kůň musí tolerovat i různé zvuky, výkřiky radosti, pláč – i tím se dítě vyjadřuje
