Aktivity s využitím koně
Sociální stimulace
Samotné ježdění napovídá jezdci naučené vzorce chování z běžného života. Kůň může jeho chování změnit tím, že začne reagovat na jeho povely a klient bude mít pocit, že je stejný jako ostatní. Dodává mu to zdravé sebevědomí, sebehodnocení a především to má velký dopad na jeho motivační stránku.
Zvláště skupinová forma této rehabilitace má na pacienta obrovský vliv, kvůli začleňování do společnosti. Pacienti mají pocit, že někam patří. (Müller, 2014)
Psychická stimulace
Hlavním principem této formy je ovlivnění vztahu klienta jeho myšlení a emoce. Pacient, který je psychicky nemocný má většinou problém jak k sobě samému, tak ke svému okolí. Problém nenastává jen v domácím prostředí, ale i mezi přáteli, ve škole, při výuce, mezi svými vrstevníky apod. Tyto lidé mají narušenou vztahovou vložku, jsou často agresivní k okolí, nemají z ničeho strach, neuznávají autoritu, neumí se chovat mravně, v některých případech se pokusí o sebevraždu. Díky hipoterapii, může člověk navázat vztah se zvířetem, což je pro většinu lidí lehčí, než navázat vztah s člověkem. (Müller, 2014)
Müller postuluje otázku, proč je kůň vhodný pacienty s psychickou poruchou:
- Nemění své chování.
- Je vnímavý a citlivý.
- Je klidný a nepodbízí se člověku.
- Není zákeřný a neublíží bezdůvodně.
- Pomáhá pacientovi k aktivitě.
- Terapeut může stát v pozadí, kůň sám léčí.
Tělesná stimulace
U této formy člověk jezdí na koni, ale také pracuje s koněm ze země. Díky jízdě na koni se pacient přizpůsobuje trojdimenzionálnímu pohybu koňského hřbetu, což je cílem hipoterapie. Klient má lepší rovnováhu, koordinaci, rytmizaci organismu, zlepší se mu pohybová symetrie a svalová dysbalance a vytvoří se nové pohybové stereotypy. Pacient díky jízdě na koni posiluje různé svalové skupiny, cítí se lépe a má větší sebedůvěru a sebeuvědomění. (Hollý, Hornáček, 2005)
Kůň je považován za velmi účinnou pohybovou stimulaci, člověk se necítí být do této aktivity nucen, je koněm spontánně vybízen. (Rynešová, 2009) Motorika pacienta se provádí kontaktem s koněm, jeho čištěním, hlazením, voděním, ale také jízdou na koni. Na této terapii je úžasné to, že děti se na koně těší a rády s ním tráví čas. Tudíž děti aniž by si to uvědomovaly, tak se rehabilitují, zlepšují svoje pohybové schopnosti, posilují svalové skupiny. Rehabilitaci pomocí koněm vnímají jako přirozené chování, například od cvičení v některém rehabilitačním středisku. (Müller, 2014)
