Diskuze
Hipoterapie se řadí mezi rehabilitační metody, které komplexně a léčebně působí prostřednictvím koně na člověka. Ovlivňuje postavení pánve (bývá vrotačním postavení) a jednotlivých segmentů. Jako režimové opatření by se neměla omezovat pohybová aktivita, vyhýbat se dlouhodobé statické zátěži a jednostrannému zatížení. Při hipoterapii dochází k narušování těžiště během balancování na hřbetě koně atím dojde kdestabilizaci pacienta a aktivaci funkcí, podílejících se na udržení rovnováhy. Při destabilizaci pacienta ovlivňuje senzorická aktivita, jdoucí z velkých kloubů a svalů do mozku, řízení svalů a programů (reflexů) stabilizující tělo. Při hipoterapii dochází k pozitivnímu ovlivnění asymetrií, zlepšení držení těla, anteverze pánve, zvýšení svalové síly, zlepšení pohybových stereotypů, ovlivnění dechových funkcí a stability sedu na koňském hřbetu, psychiky jedince. Kritika hipoterapie : musíme se přiznat, že slabou stránkou je výsledný efekt v některých případech hipoterapie, který je ovlivňován velkým počtem proměnných (od subjektivního vjemu vyšetřujícího, až po rozpoložení probandů). Důležitá je mimo jiné i kvalita hipoterapeutické jednotky, připravenost samotných koní a spolupráce s lékařem pacienta. Za negativní hledisko hipoterapie považujeme její finanční a časovou náročnost
1. Opravdu mohou koně postiženým dětem pomoci, není to jen nějaká móda?
Hiporeterapie je již dlouhá desetiletí využívaná, vědecky ověřená metoda, která má své opodstatnění především u diagnózy dětská mozková obrna, ale s úspěchem se využívá i u různých ortopedických syndromů, u mentálních postižení, roztroušené sklerózy, při duševních chorobách, kombinovaných vad. Při léčbě se uplatňuje třídimezionální pohyb koňského hřbetu, který působí na pacienta zhruba 70 impulsy za minutu. Mechanizmus chůze koně je z fyzikálního hlediska téměř totožný s lidským. Mozek dítěte jedoucího na koni snímá tento mechanizmus chůze a ukládá do paměti. Nerozlišuje, zda impulsy přicházejí od pacienta nebo od koně. Tělo pacienta se od pasu nahoru chová fyziologicky stejně jako při normální chůzi. Důsledkem je vzpřimování, zlepšení koordinace a rovnováhy, prohlubování dechu. Toto vydatné cvičení je provázeno významným faktorem příznivého psychického stavu, který dítě nebo dospělý prožívá v kontaktu s velkým zvířetem. Děti postižené spasticitou svalstva, se již po několika minutách na koni výrazně uvolní. Všichni, kteří přišli s touto metodou do styku, znají důvěrně zkušenost, kdy pokládají na koně dítě jako křečovitě stažený uzlíček svalů a po skončení cvičební jednotky sundavají "hadrovou panenku". U pacientů s ochablými svaly jízda na koni naopak pomáhá k jejich zpevňování.
2. Jak dlouho a jak často děti na koních jezdí?
Hipoterapie je efektivní v případě, že pacient jezdí pravidelně, optimálně 2x týdně. Délka cvičební jednotky je zhruba 20 minut, v některých případech, hlavně zpočátku zařazení hipoterapie, se jezdí méně, některé děti po určité době mohou jezdit déle, obvykle dvojnásobek jedné cvičební jednotky.
3. Není riskantní vozit postižené děti na koních?
Cvičitel nebo trenér (hipolog) zodpovídá za to, že koně mají bezchybnou základní péči, trénink a jsou bez zdravotních problémů. Musí poznat, zda je kůň v daný den v pohodě psychické i fyzické, musí předvídat, kdy je ve výjimečných případech nutné cvičení přerušit. Musí umět koně vést v optimálním tempu. Rozhodující je charakter koně. Vodiči koní jsou zkušení jezdci a děti jsou doprovázeny z jedné nebo z obou stran pomocníky, způsob jištění, délka jízdy a jakákoliv manipulace se děje dle pokynů hipoterapeuta.
4. Jak mají postupovat rodiče, kteří mají zájem se svým dítětem navštěvovat hipoterapii?
Je nutné opatřit si doporučení od odborného lékaře, zpravidla neurologa. Dohodnout si první schůzku v areálu za přítomnosti hipoterapeutky, která se seznámí s dítětem a podle diagnózy rozhodne o způsobu hipoterapie (zda vsedě s oporou nebo vleže…). Také záleží na postoji dítěte ke koním, normální strach se obvykle snadno překoná a většina dětí se na koně velice těší, v některých případech je obava z velkého zvířete nepřekonatelná (výjimečné). Dále je potřeba seznámit se se zásadami bezpečnosti pohybu v areálu, s vhodnou ústrojí dítěte atd. Termíny jízd se domlouvají posléze podle možností rodičů individuálně.
5. Jezdí se i v zimě?
Silný vítr a mráz - tedy zimní období, je zpravidla obdobím, kdy se nejezdí - ani při silné vrstvě oblečení se nedá zabránit, aby dítě na koni netrpělo zimou a terapie by tak ztrácela efekt. Hlavní sezóna hipoterapie je od března do listopadu.
Tento web vytvořily Kateřina Zajíčková a Irena Korábová, jsme studentky 1. ročníku navazujícího magisterského studia na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, obor Sociální pedagogika. Tématikou rehabilitace, terapie a hipoterapie jsme se obě zabývaly již v minulosti ve svých bakalářských pracích. Dokonce jsme měly možnost účastnit se různých druhů terapií, sociální rehabilitace a konkrétně i hiporehabilitace. Při své práci jsme zjistily dostatek odborných i praktických informací, které nás vedly k vytvoření těchto webových stránek,které mají sloužit nejen široké veřejnosti,ale především těm,kteří mají o tuto rehabilitační metodu zájem a chtějí získat co nejvíce informací. Což bylo doposud náročné, vzhledem k tomu,že takové webové stránky neexistovaly,my se rozhodly to změnit a vytvořit web,kde najdete veškeré informace na jednom místě.
